"Naším cílem a posláním je řešení
environmentálních problémů,
které s sebou přináší průmyslový rozvoj"
environmentálních problémů,
které s sebou přináší průmyslový rozvoj"
Čištění spalin - odsíření (de SOx) a redukce plynných znečišťujících látek (HCl, HS, VOC, PCDD/F)
Suchá metoda redukce
Suchá aditivní metoda čištění spalin se nejvíce využívá v kombinaci s textilními filtry. Principem této metody je dávkování aditiva před nebo do reaktoru, kde dojde k intenzivnímu promíchání aditiva se spalinami, kde dojde k primární reakci. K sekundární reakci dochází na filtrační textilii, která je zejména u filtrů využívajících regeneraci ventilátorovým profukem intenzivní.
Tato metoda je používána pro odsíření menších spalovacích zdrojů a pro redukci HCl, HF, dioxinů a dalších plynných znečišťujících látek. Po odsíření dosahuje účinnosti až 75 %, pro redukci HCl a HF i přes 90 %.
Tato metoda má velmi nízké investiční náklady, její nevýhodou je ale nižší účinnost a vyšší spotřeba aditiva. Někdy je vhodné tuto metodu doplnit o intenzifikaci, kde rozprašováním vody v reaktoru můžeme dosáhnout vyšší účinnosti a nižší spotřeby aditiva.
Suchá aditivní metoda čištění spalin se nejvíce využívá v kombinaci s textilními filtry. Principem této metody je dávkování aditiva před nebo do reaktoru, kde dojde k intenzivnímu promíchání aditiva se spalinami, kde dojde k primární reakci. K sekundární reakci dochází na filtrační textilii, která je zejména u filtrů využívajících regeneraci ventilátorovým profukem intenzivní.
Tato metoda je používána pro odsíření menších spalovacích zdrojů a pro redukci HCl, HF, dioxinů a dalších plynných znečišťujících látek. Po odsíření dosahuje účinnosti až 75 %, pro redukci HCl a HF i přes 90 %.
Tato metoda má velmi nízké investiční náklady, její nevýhodou je ale nižší účinnost a vyšší spotřeba aditiva. Někdy je vhodné tuto metodu doplnit o intenzifikaci, kde rozprašováním vody v reaktoru můžeme dosáhnout vyšší účinnosti a nižší spotřeby aditiva.
Polosuchá metoda redukce
Do odsiřovacího reaktoru, kterým je rozprašovací sušárna, se nastřikuje vodní suspenze hydroxidu vápenatého Ca(OH)2. Dochází zde k adiabatickému odpařování vody a ochlazení spalin na teplotu o 10 až 20 °C vyšší, než je odpovídající adiabatická teplota.
Jako aditivum se používá pálené vápno CaO, které se hasí v hasicích linkách za vzniku Ca(OH)2, pro menší zařízení se přivádí přímo hydroxid vápenatý. Rozprašování Ca(OH)2 je realizováno rozprašovacími rotujícími kotouči s otvory (např. rozprašovací sušárny nebo rozprašovacími tryskami).
Tato metoda je investičně náročnější, má ovšem výrazně vyšší účinnost a nižší spotřebu aditiva.
Do odsiřovacího reaktoru, kterým je rozprašovací sušárna, se nastřikuje vodní suspenze hydroxidu vápenatého Ca(OH)2. Dochází zde k adiabatickému odpařování vody a ochlazení spalin na teplotu o 10 až 20 °C vyšší, než je odpovídající adiabatická teplota.
Jako aditivum se používá pálené vápno CaO, které se hasí v hasicích linkách za vzniku Ca(OH)2, pro menší zařízení se přivádí přímo hydroxid vápenatý. Rozprašování Ca(OH)2 je realizováno rozprašovacími rotujícími kotouči s otvory (např. rozprašovací sušárny nebo rozprašovacími tryskami).
Tato metoda je investičně náročnější, má ovšem výrazně vyšší účinnost a nižší spotřebu aditiva.
Mokrá vypírka
V současné době představuje mokrá vápencová vypírka nejužívanější metodu při odsiřování spalin z velkých zdrojů.
Oxid siřičitý se vypírá vodní suspenzí uhličitanu vápenatého nebo vodní suspenzí vápna, tj. hydroxidem vápenatým za vzniku siřičitanu vápenatého.
Jako sorbent se v naprosté většině případů používá vápenec či vápenec s hořečnatou příměsí, který musí být dostatečně jemně namlet pro dosažení dobré účinnosti procesu. Tato metoda je investičně nejnáročnější a má velmi vysokou účinnost odsíření, nízkou spotřebu vápence, ale vysoké nároky na údržbu.
V současné době představuje mokrá vápencová vypírka nejužívanější metodu při odsiřování spalin z velkých zdrojů.
Oxid siřičitý se vypírá vodní suspenzí uhličitanu vápenatého nebo vodní suspenzí vápna, tj. hydroxidem vápenatým za vzniku siřičitanu vápenatého.
Jako sorbent se v naprosté většině případů používá vápenec či vápenec s hořečnatou příměsí, který musí být dostatečně jemně namlet pro dosažení dobré účinnosti procesu. Tato metoda je investičně nejnáročnější a má velmi vysokou účinnost odsíření, nízkou spotřebu vápence, ale vysoké nároky na údržbu.
Odsíření
